Čtenářská výzva 2020: Kniha, jejíž hlavní hrdina trpí psychickou poruchou
Nakladatelství Host
312 stran
Mladá Sára žije v chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno obuje pohorky, vezme si košík a jde na obchůzku. Stejnou cestou, každý den, už sedm let. To, že je se Sárou něco v nepořádku, se dozvíme hned v úvodu. Sára totiž nemá ráda lidi, je uzavřená, s nikým nemluví.
„Táta nám vždycky tvrdil, že se na houby musí jít brzy, dokud jsou ještě rozespalé a mají zpomalené reakce, takže se nedokážou rychle schovat před houbaři.“
Knížka je rozdělena do 52 krátkých kapitol a pod černou strohou obálkou vás čeká pěkné barevné překvapení (obecně se mi knihy od Hostu velmi líbí). Příběh je vyprávěn z pohledu Sáry, tedy v Ich formě. V ději se prolínají dvě časové roviny - Sářina současnost, kterou popisuje a prožívá, a také její minulost, která má na její život velký význam. Obě linie se protnou v druhé půlce knihy.
„Uchopila jsem houbu do ruky a pozorně si ji prohlédla. Bělavý klobouk přecházel v olivově zelenou, takový odstín žádná holubinka nemá. Prstem jsem ji nadzvedla sukýnku klobouku a ujistila se, že lupeny vespod jsou skutečně smrtelně bledé, jak jsem očekávala.“
Navzdory náročnému tématu se kniha čte rychle a dobře. Velice oceňuji krásná a originální přirovnání, na která mám osobně slabost. Jazykově tedy jde o bohatší kousek, ale nebojte se velkých složitostí. Hlavní hrdinka mi je velmi sympatická a velice s ní soucítím. Její psychická porucha mimo jiného tkví i ve způsobu, jakým si šlape po štěstí a není schopná se chytit příležitostí, které vedou k normálnímu životu. Velmi kladně hodnotím i popisy Šumavy. Nejsou rozsáhlé, přesto barvité. Párkrát jsem se se Sisi prošla po její pěšině. A ráda. Otevřený konec je pro mě však trochu zklamáním.
„Bylo to marné, jako by mezi námi byla silná stěna a my se nacházeli v paralelních světech, kde byl posunutý čas, otázky a odpovědi na sebe nenavazovaly, každý jsme vedli jiný monolog.“
Na diskuzích je tato knížka srovnávaná s Annou Bolavou. Od této autorky jsem nic nečetla, takže nemohu soudit. Za mě je to velice povedený příběh, který si v sobě nějakou dobu podržím.
Zdá se, že mám zatím v #CtenarskaVyzva2020 šťastnou ruku. A to se mi témata zprvu vůbec nelíbila.
Jak jste na tom s četbou vy? Zapojili jste se? A co čtete?
Pavla Ribárová
