Knižní výzva 2020: Kniha autora, od kterého jste ještě nic nečetli
nakladatelství Fragment
412 stran
Sára Lindertová zmizí. Naposled je viděna na kamerovém záznamu metra ve stanici Severní park. Před nosem jí ujel vlak a pak... Ji pohltila tma. Sáry zmizení na policii nahlásila její sestra a dvojče Klaudie v doprovodu Sářina přítele Olivera. Klaudie se Sárou neměly už nějakou dobu blízký vztah, nevídaly se. Nicméně uzavřená a nedůvěřivá Klaudie vezme vyšetřování zmizení Sáry do vlastních rukou, protože její sestra nemůže přeci jen tak zmizet.
„Sára odjakživa věděla, že základy života jsou vystavěny na tajemstvích. O tom nepochybovala. Tontokrát ji však poprvé napadlo, že tajemství je možná jen uhlazenější výraz pro lež.“
Na této knížce mě uchvátila obálka, která má perleťový nádech. Navíc při troše zkoumání rozpoznáte za kresbou havrana i notoricky známé nástupiště a jedoucí metro. Knížka jako taková je rozdělená na dvě stejně dlouhé části, má 24 číslovaných kapitol a dvě intermezza. Příběh je v první části datován od 27. října 2018 a další dny na toto datum navazují. Ve druhé části je to trošku jinak, ale nebudu prozrazovat příliš.
Vyprávění příběhu je v Er-formě a příběh samotný plyne podle toho, jaké postavy se zrovna vypravěč zhostí. Jednotlivé střípky pak na sebe začnou volně navazovat a příběh je tím stále čerstvý a svižný. Knížku jako takovou budete mít přečtenou za víkend, protože velikost písma je určená téměř pro čtenáře prvního stupně.
„Vlaková souprava, která vjela na nástupiště, byla kompletně pomalovaná. Oči mu sklouzly po nápise. Nechoď sama do tmy.“
Velice se mi zalíbila zápletka, která má v sobě prvky detektivky, thrilleru, fantasy a možná i lehce YA. Ten poslední žánr hlavně kvůli dost jednoduchému jazyku a stupidním dialogům. Nicméně mrazivá a ponurá atmosféra je vykreslená brilantně. Až tak, že nikdy nebudu mít ten samý pocit v metru, jako před přečtením téhle knížky. A to se počítá.
„Dav před nimi se rozestoupil a sotva pár metrů od nich zůstal stát muž - vzpřímeny, neochvějný. Záda měl rovná, jako by ho někdo přivázal k prknu. Rukama v kožených rukavicích svíral něco, co neviděla. Hrůzu ji však nahánělo něco jiného.“
Co se týče závěru, autorka z něj vybruslila docela dobře, ale já jsem zaznamenala jisté logické nesrovnalosti. Nebudu ale hnidopich. Je to velmi zdařilá prvotina slečny, která toho má hodně před sebou a tímto příběhem rozhodně nezklamala. Co mě osobně zklamalo tak množství překlepů, které na 400 stran rozhodně nebylo malé. Jistě se brzy dočkáme i filmového nebo seriálového zpracování, tady se to doslova nabízí.
Všechny knížky, které přečtu v rámci Čtenářské výzvy 2020 budou tímto hashtagem také označeny. Stačí scrolovat na patičku stránky, kliknout a máte je jako na dlani.
Zapojil se z vás někdo do této výzvy?
Pavla Ribárová
