čtou: Tereza Dočkalová, Marek Lambora
délka: 9:22 h
vydavatelství OneHotBook
Jazz Bašárová žije většinu svého života na Měsíci. Přizpůsobila se nízké gravitaci, nevalnému jídlu a skromnému životu, který je v Artemidě nucena žít. Jednoho dne ale dostane velmi lukrativní nabídku, díky které by si mohla konečně polepšit a třeba také splatit nějaké dluhy. Jde o nebezpečnou a hlavně nezákonnou misi, která se jí ale tak trochu (a pro ni velice typicky) vymkne z rukou.
„Ploužila jsem se bludištěm hliníkových chodeb k domovu. Alespoň to nebylo daleko. Celé město má na šířku jenom půl kilometru. Žiju v Artemidě, v prvním (a prozatím jediném) městě na Měsíci.“
Jazz je pěkně sebestředná kráva (takto se sama také několikrát nazvala). Je arogantní, jistá si sama sebou a přestože je neobyčejně chytrá a vynalézavá, hodně věcí podceňuje. A to má pak velmi fatální následky. A taková je i Tereza Dočkalová. Teda alespoň v roli Jazz. Lenka se zakoktává, rozčiluje, kleje, přemýšlí, zkrátka žije s Jazz naprosto neuvěřitelným způsobem.
Už od první kapitoly mi Jazz byla dost nesympatická a musela jsem si k ní tak trochu najít cestu.
Nebylo to jen její ilegální aktivitou a množstvím sprostých slov, ale také tím, jak ji Tereza namluvila. Skvěle svým hlasem dokreslila osobnost hrdinky patřící k antihrdinkám, které začnete milovat.
Marek Lambora jako kamarád Kelvin moc prostoru nedostal. Nicméně jeho hlas byl příjemný, do příběhu se hodil a... Neslyšela jsem náhodou takové elektronické echo v jejich komunikaci? Pokud ano, je to skvělý doplněk autenticity.
Co se týče příběhu, bavil mě. Byla jsem na Měsíci, procházela se uličkami Artemidy, ochutnala jejich pivo z prášku a vydělala si pár gempů. Pak vše dostalo trochu větší spád. A i když bylo pár věcí za hranou, skončilo to všechno vlastně i trochu překvapivě.
Takže za mě palec nahoru a děkuji OneHotBook, že mě s sebou vzali do vesmíru. Ukázka je ZDE.
Kdy se chystáte odcestovat vy?
PaPi
Tento článek vznikl v rámci spolupráce s OneHotBook
