ilustrovala Jarmila Haldová
Dnešní knižní typ nebude žádnou žhavou novinkou, ale osvědčenou klasikou, na kterou se možná trochu zapomnělo. Pro tuto knížku jsem sáhla nejen do své dětské knihovničky, ale i do svých dětských vzpomínek.
Přímo z Orlických hor nebo z jejich podhůří pochází nejen moji rodiče, ale vlastně většina mého příbuzenstva. A přestože jsme nechodili přímo po Kačenčině zahrádce, moje dětství je s tímto místem nesmazatelně spjato.
Milovala jsem Krakonošské pohádky, fandila Anči, Kubovi a hajnému, obdivovala Krakonoše, který přišel na každé bezpráví. O to víc jsem byla nadšená, když jsem zjistila, že Orlické hory, nebo-li Kačenčiny mají také svého ochránce a patrona a k tomu množství příběhů a pohádek, které se ústně předávaly mnoho let.
Josef Lukášek se těmito příběhy zabýval. Zprvu jen okrajově, tahal z paměti pohádky, které mu vykládala babička. Později se zabýval místním folklórem podrobněji a sbírku pohádek vydal. Měla takový úspěch, že si sami čtenáři začali rozpomínat na všechny pohádky a povídačky, které se v rodině tradovaly a dali autorovi dostatek materiálu, aby mohly vyjít další dvě pokračování - Pohádky z Orlických hor II. a Korunka princezny Kačenky.
Přestože bylo první vydání v roce 1996, pohádky jsou stále v prodeji a dočkaly se i dalších vydání. Všechna s tématickými ilustracemi Jarmily Haldové.
Máte také nějaké místo z dětství, ke kterému se vážou pohádky a pověsti?
