Poslední dobou je to tady trochu literární a dnešní článek nebude výjimkou. Ale bude rychlý přehledný a věřím, že zde načerpáte inspiraci ke čtení, či věnování nějakého knižního dárku.
Jak už jsem psala dříve, za loňský rok jsem přečetla 37 knih. Patřily k nim knihy, které už jsou nějakou dobu v povědomí čtenářů i nečtenářů. Přečetla jsem i úplný oddychovky, ale nevyhnula jsem se ani závažným tématům. Z těch 37 knih jsem pro vás vybrala několik, které určitě stojí za přečtení a také několik, které opravdu číst nemusíte. A pak také několik knižních překvapení a samozřejmě zklamání.
Začneme tedy pozitivně.
TOP knížky, které jsem za loňský rok přečetla:
Simon Mawer - Pád
Autor známých knížek jako Mendlův trpaslík nebo Skleněný pokoj zde popisuje příběh dvou dlouholetých přátel a horolezeckých partnerů Roba Dewara a Jamieho Matthewsona. Příběh začíná ve chvíli, kdy Jamie zemře na následky pádu a Rob se tuto skutečnost dozvídá ze zpráv v rádiu.
Pád jsem si vybrala v knihovně proto, že ho tam měli a já si chtěla doplnit sbírku Mawerových knih. To, že mě samotný příběh velmi překvapil a knížku jsem prakticky zhltla, Jen dokazuje, že opravdu stojí za přečtení.
Anthony Doerr - Jsou světla, která nevidíme
Do téhle knížky jsem se dlouho nechtěla pustit. Věděla jsem, že je zde slepá malá holka a že se děj odehrává na pozadí druhé světové války. Očekávala jsem tedy knihu plnou závažných téma, která se nebude snadno číst a já u ní budu strašně brečet. Skutečnost ovšem byla jiná.
Příběh byl hluboký, mnohovrstevný a ano, byl dojemný, ale ne takovým tím násilným způsobem. Po přečtení jsem možná trochu zalitovala, že jsem knížku tak dlouho odkládala.
Elizabeth Strout - Burgesovi chlapci
Tahle knížka se nedá úplně zhltnout. Ale pronikání do psychologie postav a jejich vykreslení mě utvrzuje v tom, že si toho Pulitzera Elizabeth zasloužila (za Olive Kitteridge, to aby náhodou nebyla mýlka). Není to rozhodně bestseller, ale spíš takové poklidné rozuzlování příběhu jedné americké rodiny. A mě to fakt bavilo.
Překvapení roku:
Frances Hardinge - Strom lží
Ano já vím, je to žánr YounghAdult, ale ruku na srdce, který dospělí z tohoto žánru nikdy nic nečetl..? Navíc, tohle je opravdu překvapení. Lehké fantasy odehrávající se na britském ostrově s pro mě nepředvídatelnou zápletkou. A to, že malá holka nakope zadek celýmu ostrovu je jen bonus.
Neal Shusterman - Smrtka
Opět YounghAdult žánr, ale tentokrát s nádechem dystopie. Tato knížka nám dá nahlédnout do světa, ve kterém nejsou žádné nemoci, chudoba nebo smrt. Nebo se to tak alespoň zdá.
Příběh byl zajímavý, děl běžel jako blázen a ano, bylo tam pár věcí trochu přes čáru, ale vzhledem k propracovanosti nastíněného světa to knížce odpouštím.
Skvělý začátek série, kterou si nenechám ujít.
Amie Kaufman, Jay Kristoff - Illuminae
Tady mě nejvíce překvapilo zpracování. Kniha formou vyšetřovacích materiálů, nahrávek, emailů a chatů, podle kterých lze celý příběh rekonstruovat (a vůbec to není špatný příběh), je pro mě opravdu překvapením. V téhle YA bych ocenila více adult. A taky si myslím, že druhý díl už není taková bomba, jako ten první. Ale je to přečtený za chvíli, v knihovně to mají, tak co se nepodívat na trochu jiný formát knihy. že.
Oddychovky
Tím myslím knížky, který nejsou vyloženě dobrý, ale špatný taky ne. Jsou jednoduchý, po přečtení ve vás nic moc extra nezůstane, ale na dovolenou, nebo cestu vlakem jsou ideální.
A takovou oddychovkou je pro mě série Panský dům od Anne Jacobs.
Pohádka o chudé sirotě, jak ke štěstí a princi přišla (nebo to byl syn pana velkotovárníka?). A nejen ona. Děj série je jednoduchý a předvídatelný. Jazyk je taky prostý, takže žádné složité čtivo. Ale zahřeje u srdce. I když je to dost klišé, občas takovou četbu zkrátka potřebuji.
A co odděluje Panský dům od kýčů z edice Harlequin? Především změny vypravěčů, a historické události na pozadí příběhu.
Jednoznačná zklamání
Charlie Jane Anders - Všichni ptáci na nebi
Nenechte se zmást pěknou obálkou, tahle knížka je propadák. Členka tajného čarodějnického spolku a matematický genius se pokusí zachránit svět a to pouze odpovědí na otázku magickému stromu. Jako opravdu?
Petra Stehlíková - Naslouchač
Tato fantasy série z pera české autorky není vyloženě špatná. Jen byla vychvalovaná až moc do nebes. Popis a uspořádání dystopického světa je relativně o.k., jazyk je prosťoučký, jak z dívčího románku a příběh má sice spád, ale v rámci předloženého světa je pro mě nereálný. Jo a hlavní hrdinka je úplně blbá.
Bližší pocity z knih najdete v kategorii Dočteno.
A příště zase z trochu ne-knižního soudku.
Mějte se pěkně
PaPi