Rok se s rokem sešel a Tobínek oslavil své první narozeniny. Je pro mě neuvěřitelné, jak se za tak krátkou dobu stal z malé larvičky, co spinká, kadí a papá, kluk s lumpíky v očích, co mi je schopný během 30 vteřin vykrámovat šatní skříň. A pak ji za sebou zavřít, asi abych nic nepoznala.
A protože byl ten první rok na mateřské v neustálém proudu změn, zvykání si a dalších změn, měla jsem potřebu ho pořádně oslavit. A tak se taky stalo.
Co se týče místa konání, měli jsme docela jasno v tom, že bychom chtěli oslavu venku. K tomu se dost dobře hodil altán s grilovištěm v parku Na Špici v Pardubicích, který se dá pro tyto účely pronajmout. Altán je velice příjemný, i za velmi teplých dní. Přiléhá k němu klubovna i sociální zařízení, je tam k dispozici elektrická zásuvka, dřez s vodou a mikrovlnná trouba. Vše ostatní včetně topiva, chlazení, nádobí, utěrek a dalších věcí je nutné si zajistit. A že toho je. Navíc se k altánu nedá zajet autem, což dělá z celého úkolu dost komplikovanou misi.
Proto jsme se rozhodli do celé akce naši rodinu a přátelé tak trochu po americku zapojit. Veškeré informace byly sděleny přes speciální narozeninový web (odkaz ZDE), komunikace pak dále probíhala přes vytvořenou událost na Facebooku. V pohodě to tak nějak probíhalo asi do soboty. Pak jsem začala stresovat, co všechno je a není, co je potřeba. Vytvářela další a další seznamy, na co nesmím zapomenout (stejně jsem toho dost zapomněla), a bála se, že to bude propadák.
Dort jsme Tobínkovi dělala já sama. Základ tvořily batáty, banán, trochu špaldové mouky a vajíčko, které jsme měli otestované. Krém byl z řeckého jogurtu, přes noc okapaného. Nevypadal nic moc, ale to ovoce celkový dojem dost zlepšilo. A Tobínkovi opravdu chutnal.
Co se týče dárků, vzhledem k zapojení přátel do oslavy jsme žádné neočekávali. Přesto jsem nějaký ten wish list sesumírovala. Důvodem bylo, abychom neměli věci, které nepotřebujeme, které už máme a také aby se nám nesešly hračky vícekrát. To se bohužel ale nepodařilo.
Samotná oslava proběhla v poklidu. Byla jsem ráda, že Tobínek nebyl jediné dítě, dokonce jsme se dozvěděli, že příští rok bude na oslavě nejspíš nový přírůstek. Všechny jsem moc ráda viděla a doufám, že si to naši hosté užili a strávili s námi příjemné nedělní odpoledne.
A takhle to dopadlo.
Také jste pořádali dětem první narozeninovou oslavu, nebo jste to nechali na čas, kdy si toho budou víc pamatovat?
Dejte vědět do komentářů a mějte krásný zbytek prázdnin.
PaPi
