To, že moje čtenářské předsevzetí (alespoň dvě knihy za měsíc) pomalu, ale jistě míří do věčných lovišť je tady jasné asi všem. Se svojí bilancí 12-ti knih, z toho 6 je dětských, bych musela být zbývající půl rok zavřená a zapomenutá v nějaké knihovně, abych dohnala skóre. Přesto se tady s Vámi o pár knih (ano, jsou opět dětské) podělím. A všechny jsou z nakladatelství Host.
Lenka Brodecká - Hledá se hvězda (232 stran)
ilustrovala Tereza Ščerbová
Za sedmero horami a sedmero lesy, se rozprostírá království Zářivé hvězdy. Vládne zde klid a mír, protože všichni zloduši se v den, kdy zemřela královna, v den, kdy na nádvoří spadla hvězda, změnili v kamenná vejce. Jednoho dne se však hvězda ztratí a v kamenech to začne pukat.
Tato detektivní pohádka je rozdělena do dvaceti kapitol a v každé z nich najdete ilustraci k příběhu. Tyto obrázky jsou takové jemné až melancholické, nevím, jestli mladšího čtenáře zaujmou. Každá kapitola je asi na 10 stran, takže jde o opravdu dlouhé předčítání. Příběh je jazykově jednoduchý, čte se dobře a má spád, hlavu a patu taky.
Přesto s jeho hodnocením váhám... Příběh nebyl vyloženě špatný, jen nevím, kterému čtenáři byl určen. Podle mého, je pro mladší děti náročný a ti starší se na to vykašlou a sáhnou po zajímavější četbě (Narnie, Harry Potter).
Knihu jsem vytála z knihovny na doporučení. Dostala se totiž nejen do seznamu nejlepších dětských knih za rok 2015, ale také získala cenu White Ravens 2016. Za srdce mě však nevzala a nejspíš brzy upadne v zapomnění.
Justyna Bednareková - Neobyčejná dobrodružství deseti ponožek (čtyř pravých a šesti levých) 168 stran
ilustroval Daniel de Latour
Další příběh o lichých ponožkách (pro ty, co znají Lichožrouty). V této knize se ale ponožky neztrácejí vinou příšer, tady odcházejí z koše na špinavé prádlo ze své vlastní vůle. Prostě už je to nebaví tam tak ležet a chtějí se svým životem něco udělat nebo to někam dotáhnout. Hupsnou do díry pod pračkou a vyrazí naplnit svůj osud.
Podle deseti ponožek je knížka rozdělená na deset příběhů, doprovázené nádhernými ilustracemi. Celá ta kniha je nádherně barevná. Každá ponožka má jinou barvu, je z jiného materiálu a má tudíž i jinou povahu a osud. Knížka je vhodná pro malé čtenáře (od 5-ti let dle doporučení nakladatele) a délka kapitol je ideální pro večerní předčítání u postýlky.
Osudy ponožek byly občas až absurdní, ale přesto veselé a mě jako čtenáře bavily. Moc se mi líbí, že příběhy nejsou orientované na kluky nebo holky. Opět jsem si ji vypůjčila z knihovny,ale nejradši bych si ji tady doma ztopila. Jistě brzy rozšíří náš knižní repertoár.
Marcin Mortka - Příhody Tappiho ze Šeptajícího lesa (188 stran)
ilustrovala Marta Kurczewska
Neohrožený viking Tappi, s panděrem velkým jako jeho dobrota, žije v kouzelném Šeptajícím lese. Skamarádí se se srnečkem Chichotkem a v jeho společnosti čelí všem nespravedlnostem, které postihují jeho přátele a známé.
Tappi ze Šptajícího lesa je první z třídílné minisérie o Tappim. Pak ještě následuje další třídílná série Tappi a přátelé. Jednotlivé díly na sebe nenavazují a lze je číst náhodně. Pokud se k nim tedy dostanete. Budu upřímná, Tappiho jsem nedočetla.
Kniha je rozdělena na dvanáct poměrně krátkých kapitol a každou kapitolu doprovází černobílá roztomilá ilustrace. Byla to nuda a Tappi byl sice dobrák od kosti a severské pohádky mám normálně ráda, ale tyhle příběhy mi přišly až moc moralizující. Další z knih o Tappim vyhledávat nebudu a nejspíš se k němu nevrátím.
Stojí ještě za zmínku, že k celé této sérii je udělaná webová stránka www.Tappi.cz, kde si můžete prohlédnout všechny knížky, zahrát si s Chichotkem hru nebo stáhnout omalovánku, či pexeso.
A to je ode mě z knižního světa vše.
Máte něco rozečteného? Já plno a cítím se zvláštně, protože to normálně nedělám - mít rozečteno víc knih a nečíst prakticky žádnou. Alespoň poslouchám ušima, takže se můžete již brzy těšit na první články v kategorii K POSLECHU.
Mějte se krásně a hezky zbytek víkendu.
PaPi
