Tento měsíc jsme se s Tobínkem nenudili. Před spaním (a nejen před ním) jsme přelouskali hned dvě nádherné knížky, o kterých Vám hned napíšu něco víc. Za to já jsem ostuda. Nějak to s tím mým předsevzetím (2 knížky za měsíc) vázne. Zvládla jsem jednu rodičovskou příručku Uvolněné rodičovství. Byla ale tak dobrá, že k ní napíšu samostatný článek. Protože knih o výchově jsou mraky, čtou se strašně, vzájemně si protiřečí a člověk si po jejich přečtení připadá jako nejhorší rodič pod sluncem. Tohle je opravdu světlá výjimka, jejíž koncept mi je sympatický a uvedení do praxe reálné. O tom teda příště.
A co jsme v březnu zvládli přečíst?
Ivona Březinová - Johanka z parku (85 stran)
ilustrovala Markéta Vydrová
Johanka z parku je detektivní příběh s lehce magickými prvky a inteligentním humorem. Celá zápletka se odehrává v docela normální rodině. Tatínek je dopravní policajt, maminka vášnivá luštitelka sudoku (podle stupně její vášně se odvíjí i stupeň připálených buchet). A tři děti Miloš (12), Leoš (11) a Oldřiška (7). Pak ještě nesmíme zapomenout na lehce ujetou, ale velmi svéráznou babičku Hermínu v růžové koupací čepici s babulí. Žijí v domě, kde se dějí zvláštní věci, které možná souvisí s utrženým a před léty ztraceným knoflíkem prapradědečka Mojmíra.
Knížka se sestává ze 17-ti na sobě závislých kapitol a každá kapitola je doprovázená krásnými ilustracemi. Ona vlastně celá knížka je taková malovaná. Každá kapitola je asi na 4 - 5 stranách, takže jako čtení před spaním ideální. Čte se krásně, je opravdu vtipná a bavila i mě jako předčítajícího. Moc se mi líbí, že je jak pro kluky, tak pro holky a tím, jak v ní vystupují různě staré děti, je podle mě pro poměrně široké věkové rozmezí (ideální třeba pro sourozence s věkovým rozdílem 2 až 4 let).
Knížku jsem si vybrala v knihovně na doporučení. Když jsem si vyhledala autorku na CSBD zjistila jsem, že má na svém kontě neuvěřitelných 108 knih pro děti a mládež a podle paní knihovnice píše parádní knížky pro všechny. Napsala třeba příběh o fotbalistovi, o pejskovi o Kerolajn.....Sama jsem od ní, jako dítě (nebo už mladá dospělá?) přečetla příběh Kateřiny Hrachovcové - Kateřina nejen ze zámku, aneb, Jak se stát herečkou. Určitě se k autorce v budoucnu vrátíme. Možná i k Johance.
Jiří Dvořák - Zpátky do Afriky! (68 stran)
ilustrovala Alžběta Skálová
Jeden prostořeký Papoušek Šedý přemluví dvě náhodně kolemjdoucí děti, aby ho pustili z klece. A protože je z Afriky, zeptá se dalších afrických zvířátek, jestli nechtějí jít taky. Nakonec je z toho sedmi členná výprava sestávající se z papuška Járy, čápa marabu, slona afrického Mugamba, kobry egyptské, fenka, žirafy Emilky a pelikána. Všichni pod nosem pana hlídače uprchnou ze ZOO, vezmou to přes Hlubočepy - to už je vlastně na kraji města a pak až do Afriky.
Knížka má malý formát a je celkově hrozně roztomilá. Dokonce v sobě má i mapu, to aby malý čtenář věděl, kde se zrovna zvířátka z příběhu nachází. Během sedmi kapitol se výprava dostane z pražské ZOO až do Afriky. Během příběhu se dozvíte, jestli tramvaj uveze slona, jestli umí fenek čůrat jako pes nebo kolik ryb unese pelikán v zobáku. Opět budu do nebes vychvalovat veselé ilustrace a doporučovat k četbě před spaním.
