Ano, začínáme. Stále.
Já lepá matka naivní (což zní jako nový živočišný druh) jsem si do oblak krásně malovala, jak mi Tobínek - jedlík bude pěkně papat zeleninku, mlíčko si dá jako dezert, a potom bude v noci spinkat třeba i 4 ne-li 6 hodin v kuse. Kdyby ta oblaka byla šlehačková, Tobík by je možná spapal. Protože šlehačka je sladká. Ale myslím, že pokud by se nepo*, tak by se za další dvě hodinky rozdrnčel a hlásil se o přídavek. A vůbec, k šlehačce jsme se ještě nedostali.
Takže takhle to teďka máme.
Já neúnavně vařím, dusím, mixuju a mrazím a ten můj Napucánek stejně neúnavně po pár lžičkách a se zkřiveným výrazem všechnu tu bio-eko-farma-recy zeleninu plive. Pozitivní na tom je, že si alespoň nemusím vařit oběd já. Je to docela dobrý paleo a ta porcička má ryze dietní rozměry. Po obědě jdeme většinou s Tobínkem ven, aby spinkal, takže i zapomenu, že mám hlad. Stavím se někde na bezkofeinový kafe a kromě pár kukuřičných neslaných-nemastných křupek, které tajně Tobínkovi užírám, vydržím až do večeře.
S ukončeným 5. měsícem jsem zahájila zavádění druhého příkrmu.
Což v překladu znamená - večerní kašičky.
To je to, co jsem chtěla a v co jsem doufala. Věřila jsem, že něco tak výživného a vydatného jako kaše, Tobínka dlouhodobě zasytí. To bylo to světlo na konci tunelu postaveného z mnoha hodin nočního bdění a kojení skoro každou hodinu. Ještě, že jsem si na to nespaní už zvykla, protože jinak by se konalo velké zklamání. Tobínek večer kašičku pěkně spapá (dnes jsme dali rekordních 58 gramů), dopapá se mlíčkem, a mezi desátou a jedenáctou večer se přihlásí o mléčný nášup. Takže jsem si nepomohla.
Co se týče kaší, nedám dopustit na kaše Nomina. Jsou dobré a když víte, kam pro ně zajít, jsou i za skvělou cenu. Mám je vyzkoušené já sama. Třeba jáhlová kaše od Nominy se dost často objevuje i v mé snídaňové misce. Pak mám i skvělou zkušenost s kašemi z DMka. Jsou to bio kaše a vhodné už od ukončeného 4. měsíce mrňete. A taky za luxusní cenu Máme už vyzkoušenou, jáhlovou, pohankovou a rýžovou. Dají se dobře připravovat z převařené vody nebo odstříkaného mléka (pokud máte, já teda ne).
Kaše typu První lžička nebo Kaše na dobrou noc neberu. Při nahlédnutí do složení kašiček jsem na ně zanevřela. V těchto kaších, které jsou doporučené od ukončeného 4. měsíce dítěte, je mimo jiné obsažen cukr, maltodextrin (sladilo), často sojový lecitin nebo pokračovací umělé mléko. Nedivím se, že jsou některé děti na těchto výrobcích závislé nebo přímo vyžadují určitou značku. Ale to je samozřejmě můj subjektivní názor. Takže zpět.
Kaše Tobíkovi jedou (to v překladu znamená, že do něj natlačím víc než tři lžičky, které stejně vyplivne). Zezačátku jsem je ničím nedochucovala, teď do nich šupnu nějaké to ovoce. Máme za sebou hrušku, a jablko. Ale největší bomba je banán. Vlastně banán musí být hlavní složkou. Pak si tam můžu dát cokoliv dalšího, pokud to nepřebije chuť banánu, mám jistotu, že něco spapá. Hold je na sladký po mamince.
Tento týden jsme s Tobínkem mimo jiné řešili problém, hodný kvalifikovaného instalatéra. Tobínek se z těch všech příkrmů zašpuntoval asi na 3 dny. Zkoušela jsem podávat další tekutiny. Koupila jsem si certifikovanou aerodinamickou lahvičku doporučovanou ligou laktačních poradkyň, naplnila ji vodou a dala Tobínkovi na žužlání. Překvapilo mě, že hned na první zátah vypil asi 30 mililitrů. Bylo to v noci a on byl asi patřičně oblbnutý spánkem, protože si spletl lahvičku se mnou a bumbal jak po přechodu pouště. Tento omyl se pak již neopakoval. Přesto jsem tekutiny podávala. Vodu, čajíček a pak taky šťávu ze švestek a hrušky (výrobek od Hippu). Třetí den už jsem nevěděla co, a tak jsem ten večer z naředěné švestkové šťávy udělala kaši, do které jsem kromě banánu přidala taky jablko, a dala to Tobínkovi k večeři. S tím, že pokud ho tohle neprožene, tak jdu shánět projímadlo. Následující ráno se Tobínkovi podařil první oficiální certifikovaný bobek a konečně se odšpuntoval. Neměl z toho teda ani poloviční radost jako já, ale to se asi stane ještě mockrát.
A co už jsme teda vyzkoušeli?
Zelenina: Dýně, hrášek, batáta - ty jsou teda úplně nejvíc TOP. Dále pastiňak, brambora, brokolice (ten výraz v obličeji bych vám nepřála vidět), mrkev a řepa. Řepa je teda taky pěkný stavidlo.
Ovoce: Jablko, hruška, banán, švestka. Mám tam připravené avokádo, mango a lesní směs, tak uvidíme, jak budou úspěšné, ale věřím, že když to bude s banánem, bude to v pohodě. Zatím se po ničem neosypal.
Obiloviny: pohanka, jáhly, rýže (ve formě mouky), kukuřice. Na lepek zatím nespěchám.
Maso: kuřecí, hovězí. Plánuji udělat vývar a tu zeleninu mořit v něm. Třeba to mlsounovi zachutná.
Oleje a tuky: máslo, olivový olej, kokosový olej a budu testovat dýňový.
A to je co se týče příkrmů asi zatím vše. Držte mi palce, ať se ten můj Mazlík co nejdříve rozbaští, ať ho taky můžu přenechat na delší chvíli tatínkovi a třeba si jít zacvičit nebo posedět s kamarádkami. Na ty noci jsem si asi už zvykla.
PHOTOS by Juki
