Tak už víte, jak to mám se šátkem a taky jak s kočárkem.
Šátek je bezva věc. Miminko je u maminky a to je něco, co se líbí téměř každému děťátku. Pokud jste se prokousali alespoň základy kontaktního rodičovství, víte, že správným nošením pro něj děláte opravdu mnoho. Budujete v dítěti důvěru a s tím i sebedůvěru, pocit bezpečí a lásku. Kočárek je ale taky bezva věc. Je na takové ty pěkné procházky, kdy se nechcete cítit jako horský šerpa někde v půli cesty na vrchol Anapurny.
Níže jsou klady a zápory obou. Z mého pohledu.
Šátek:
Miminko cítí maminčinu blízkost, vůni, tlukot srdce
Je to velice dobrá ergonomická zavinovačka. Se správným úvazem nemá dítko problém s kyčlemi ani páteří.
V šátku se dítě uklidní (i při kolice), usne. Spousta maminek používá šátek na uspávání.
V šátku metodou tělo na tělo se miminko dá zbavit horeček. (já to nezkoušela, ale prý to tak opravdu je)
V šátku se dá miminko diskrétně nakojit (taky jsem nezkoušela)
Nakupování. Nemusíte rozrážet davy kočárem, nejsou Vám těsné uličky, neřešíte schody ani velikost obchodu a počet lidí v něm.
Neřešíte MHD, nemusíte se doprošovat řidiče, jestli Vám ten kočárek do vozu vezme. Také nástupy a výstupy s kočárkem nejsou úplný med.
Můžete se vydat na horské tůry, fesťáky a jiná místa, která jsou s kočárkem nedostupná.
Volné ruce při velkém množství domácích prací. Nebo třeba četby.
Šátek je velmi pěkný doplněk
Co mi na šátku vadí:
Ten uzel vzadu. Nemám úplně výstavní zadnici a ta boule pod bundou tomu nepřidá. Dá se tím předejít koupí většího šátku a uzlování vpředu pod dítkem.
Když uvazujete někde v terénu, válí se Vám šátek po zemi.
Také se musí řešit oblečení. Nosících bund, mikin a kabátů je celá řada, ale za lidový peníz zrovna nejsou.
Při jídle či pití třeba horké kávy musíte dávat obrovský pozor. Jakákoliv zbloudilá kapka jde rovnou na miminko.
V prvních dvou případech je pak velice vhodné nosítko. Je kompaktní, Dá se vzít všude s sebou. A pokud je již nastavené, tak umístění dítka do nosítka je okamžik a má přezky, ne uzel, takže nevypadám jako karikatura.
Kočárek:
Nejdete proti proudu, nepřipadáte si jako exot.
Do kočárku se toho dost vejde. Převezla jsem na něm nástěnné hodiny i složené houpátko. S šátkem a bednou v podpaží by se mi tak vesele nešlo.
Kočárek má držák na nápoje, nehrozí, že opařím nošence.
Může být velmi dobře využit jako přebalovací stanice.
Kočárek můžete někomu půjčit k povození. Šátkovat by měli pouze nošencovi nejbližší.
Kočárek je velmi pěkný doplněk
Co mi na kočárku vadí:
Skladnost. Pokud mrňous nedorostl do golfek, je to opravdu velký neskladný instrument.
Občas se nedostanu kam bych chtěla. Buď kvůli schodům, nebo terénu.
A to je z mého pohledu všechno.
Závěrem si dovolím ještě pár slov.
Nemyslím si, že šátkováním si dítě zkazí záda. Také si nemyslím, že kočárek plodí samé citově narušené jedince. Myslím, že správně je obojí a že záleží na aktuální pohodě maminky i miminka. Nikdy jsem nenechala Tobíka kroutit se v šátku, aby si zvykl. Ano, to utahování nebylo ze začátku pro něj příjemné, ale pokud se do pár málo minut neuklidnil, tak jsem odvazovala. Nepotřebovala jsem mít nutně image šátkující mámy. Ani jsem ho nenechala plakat v kočárku. To jsem ho raději měla na rukou a kočárek vezla prázdný před sebou. A faktem je, že pokud má miminko nějaký problém, třeba bolení bříška, tak řve jako Tur a je mu v tu chvíli jedno, jestli je v šátku nebo v kočárku. To je vyzkoušené. Takže až uvidíte plačící dítě a je jedno jestli v šátku, nebo kočárku, mějte pochopení a hned maminku neodsuzujte.
Teď už je to opravdu vše.
Přeji krásný víkend.
Za úvodní fotografii děkuji Lukáši (DoDo) Doležalovi
