top of page

Čekám na signál...

...Jenže ten nepřichází, a tak čekám dál.

Takhle se dá asi zobecnit moje závěrečné období instantní formy. Už jsem si zvykla, že nevydržím celou noc bez vyčůrání a upokojení dalších potřeb. Většinou s poměrně dokonalou přesností vstanu okolo 4:15 - 4:30 a jdu na WC, napít se, a pak nerušeně pokračuji se spánkem až do rána. Ani nemám pocit, že by mě miminko nějak budilo, nebo že bychom si nějak vzájemně ležením překáželi. Ale dva dny zpátky nastala změna.

Vstala jsem už ve 2:15 a bylo mi divně. A teplo. Ale to mi je pořád, takže to zase tak divný nebylo. Tak jsem vstala, udělala svojí rutinu a šla si zase lehnout. Ale neusnula jsem. Bylo něco jinak. Po asi půl hodině mlácení v posteli, kdy spánek nepřicházel jsem vstala znovu. Uvařila čaj z maliníku, pustila si na břicho teplou vodu a pak si sedla na balkon do vlahé noci s telefonem v ruce a četla si na netu. Po asi hodině jsem zkusila jít spát znovu a to už prošlo a já spala až do rána. No, to byli asi ti poslíčci. Myslela jsem, že to bude bolet a že pojedeme do nemocnice a já budu hystericky funět jako Reachel z Přátel a ono nic... Tak asi dobrý.

Druhý večer znovu. Tentokrát těsně před spánkem, ale trochu intenzivnější. To mě i naplňovala mírná nervozita, protože jsem neměli doma auto. Ale zaspala jsem to. Mrňous se porovnal a po dvou hodinách dobrý.

Tak uvidíme dneska :-)

Je pravděpodobně nejteplejší den v roce. Nikol Štíbrová má už porod chlapečka za sebou, tak třeba mě Tobík překvapí vyklube se :-)

bottom of page