Nedělala jsem žádný speciální průzkum, ale myslím, že se s tím setkala asi každá nastávající maminka. S dobře míněnými radami.
Ať už je to maminka, babička, kamarádka, kolegyně z práce, kolegové z práce, kamarádi přítele, doktoři, náhodní kolemjdoucí... Každý má schovanou dobře míněnou radu, co bych měla nebo neměla dělat. Všechny jsou samozřejmě odborně ozdrojovány.
Měla bych jíst pomeranče, protože mají hodně vitamínu C.
Neměla bych jíst pomeranče, protože překyselují a způsobují pálení žáhy.
Měla bych se udržovat ve vynikající kondici, budu tak fyzicky připravena na porod.
Měla bych okamžitě nechat všech sportovních aktivit, protože bych se mohla otevřít. Navíc dítě by bylo zvyklé že jsem aktivní a vyžadovalo by neustálé houpání.
Měla bych jíst těhotenské vitamíny, aby miminku nic nechybělo.
Neměla bych jít těhotenské vitamíny, protože pak se rodí velké děti.
Měla bych kojit minimálně rok.
Neměla bych kojit déle než 3 měsíce, abych neměla vytahané bradavky.
Měla bych šátkovat, protože to je pro miminko to nejlepší.
Měla bych mít kočárek, aby se miminku nezkřivila záda.
Měla bych látkovat, protože to je bez chemie a šetrné k životnímu prostředí.
Měla bych používat jednorázové pleny. Pro miminko je to hygieničtější a všechno to praní životnímu prostředí stejně neprospěje.
...
Je jich mraky. Evidentně. Když jde o dítě a jakoukoliv činnost nebo aspekt s ním spojený, existuje k danému tématu diskuze. A podle toho, jak se k danému problému postavíte, je na vás pohlíženo s respektem nebo despektem.
A nejlepší je poměrně častý dovětek, který taky často slýchám ve chvíli, kdy projevím, trochu jiný pohled na věc: Hlavně si to udělej jak chceš ty.
A to si myslím, že je asi jediná rada, kterou si vezmu k srdci.
Jo pak tady mám ještě jednu, co mě rozsekala. Od mojí mamky.
Dítě by mělo slavit v rámci jednoho kalendářního roku nejprve narozeniny a potom svátek. Proč? Protože se to tak dělá. Zajímavé je, že já to mám naopak. Nejprve svátek a pak narozeniny. A přežila jsem.
